Vina, láska, náhoda

Vina, láska, náhoda

Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil? Je vůbec možné „nenávidět hřích, ale milovat hříšníka“? Otázky po významu morálního soudu, vinění a zodpovědnosti otevírají v knize rozsáhlé zkoumání vztahu člověka a jeho pomíjivého, ale zároveň nezvratného činu, v němž klíčovou úlohu hrají jednak zpětný pohled a reakce jednajícího, jednak dopad provinění na vztahy jednajícího, včetně vztahu k sobě samému. Skutečnost, že lítost a pocity viny nejsou omezeny jen na zamýšlené jednání, se v anglosaské etice posledních desetiletí stala podnětem ke zpochybňování kantovské představy, že morálně hodnotit lze výhradně to, co je v naší moci. Na tento vývoj navazuje ústřední myšlenková linie knihy zdůrazňující detailní pozornost ke konkrétní situaci jednání a psychologii jednajícího, která odhaluje, do jaké míry je lidské jednání vystaveno různým vlivům náhody. Tato změna úhlu pohledu vede k pokoře a vstřícnosti při posuzování druhých a ukazuje cestu pro smíření lásky a viny.