RECENZE: Laila

Netrvalo dlouho a Laila se stala mou srdcovou záležitostí. Přes to všechno, a možná právě proto, co jsme spolu zažili…

Stačilo pár slov. „Thriller o lásce a smrti“ – a já byla polapena. Psychologické romány bych mohla číst snad donekonečna, a thrillery jsou to, co dělá z mého čtenářského života úžasnou horskou dráhu. Zmíněná kombinace spolu s nádhernou obálkou zařídila to, že jsem Lailu okamžitě zařadila na pomyslný vrchol mého „to read listu“. 

Ráda bych vám poskytla seriózní recenzi, subjektivní dojem, co nejvíce okleštěný o popisy mých emocí (jsem si jistá, že by se to sem nehodilo). Proto jsem se rozhodla toto hodnocení pojmout jako jakousi úvahu. Snad prominete. Ono samotné dílo, které je předmětem této recenze, si koneckonců zaslouží něco speciálního. A před čtením dalších řádků doporučuji nastudovat anotaci díla. Nechci se zde totiž věnovat samotnému popisu děje.

Během prvních pár přečtených stránek Rubášova románu mi v mysli vyskočila asociace s Johnem Marrsem a jeho knihou Spřízněné duše. I zde se hlavní motiv zakládá na tom, kam by věda mohla posunout naše partnerské vztahy. Marrs pracoval s myšlenkou, že každý máme na této planetě dokonalý protějšek, stačí jej díky jedné internetové platformě a vzorku DNA najít... a pak – děj se vůle boží. Josef Rubáš nás zase uvedl do představy světa, v němž si ti movitější z nás mohou nechat vytvořit jakéhosi partnera na míru. 

Laila se zde jeví jako onen Adamův dokonalý protějšek. Jsme svědky okamžiku, kdy si Adam Lailu objednává. Toho, jak s ní zachází, když ji převezme jako hotový produkt. Jak jeho chování následuje manuál. Co ho ale k tomu všemu dovedlo? Proč si společnost, která mu jeho perfektní Lailu dodala, klade tak podivné podmínky?

Ačkoliv tato kniha nepostrádá napětí a akci, v přední řadě jsem v ní vnímala prostor pro zamyšlení, který nám autor mezi řádky nabízel (nebo jsem to tak vnímala jen já?). Chopili byste se příležitosti nechat si vytvořit partnera podle přesně zadaných parametrů? Jak by vypadal? Nakolik by jeho podobu ovlinily vaše předchozí vztahy? Kolik z vašich požadavků by bylo naprosto vysněných a jaká část by kopírovala někoho, koho jste znali nebo znáte? A jak by se vám s ním posléze žilo?

Věřím, že kdyby tuto recenzi psal muž nebo jen někdo více racionálně smýšlející, nezapomněl by zmínit i další důležitá témata, o kterých kniha hovoří. Právní prostředí. Byznys, jehož podstatu obyčejní smrtelníci nikdy nepochopí. Mezinárodní projekty. Zrada. Můžete si být jisti, že Laila rozhodně není žádná červená sci-fi knihovna. Za jejím zrodem totiž stojí zkušený právník Josef Rubáš. Na druhou stranu se na mě nemůžete zlobit, že právě v této recenzi se tak jeví. Mám totiž dojem, že každý si z tohoto díla vezme to své a aspoň chvilku bude mít dojem, že je toto dílo zčásti odrazem jejich vlastní zkušenosti či současného života.

Nebudu lhát, Laila není jednoduché čtení, v němž můžete přeskakovat stránky podle toho, jak se vám zdají atraktivní. Pravděpodobně vám ani po prvním soustředěném přečtením nebudou některé souvislosti jasné. Ale to nevadí. Laila má v některých pasážích takový spád, že budete sotva popadat dech, v jiných má rozvláčné tempo, které si budete přát urychlit. Hlavní postavy i jejich směřování budou dosti nejasné, a tak budete mnohdy balancovat na hranici, kdy budete hrdiny milovat a kdy nebudete absolutně chápat to, co dělají. Ale to taky nevadí, protože výsledný dojem ze čtení stojí za to. Jsem ráda, že jsem po dlouhé době objevila thriller, v němž není předem odhadnutelná osa příběhu a už vůbec ne jeho rozuzlení. 

Pokud jste pozorní čtenáři a prahnete po lehce náročnějším čtení s přesahem, pusťte se do Laily. Odměnou vám bude neobyčejný příběh, který bude mnohým připomínat slavná zahraniční díla – a to nejen literární, ale i filmová (Ex Machina například). Donutí vás zamyslet se nad spoustou témat – nad pokrokem, nad vztahy, nad mocí, nad osudem,... Sama jsem Lailu nečetla jen pár večerů, jak je mým zvykem, ale věnovala jsem jí nejméně dva týdny. Občas jsem byla v rozpacích, chvílemi jsem byla přesvědčená, že knihu absolutně nechápu, ale závěr je takový, že jsem z knihy nadšená a těším se na další autorovo dílo.