RECENZE: Poslední příliv

Tropický ostrov Levet, krásný ve své malebnosti a obklopován azurovým oceánem, se stal milovaným domovem pro jednu početnou rodinku. Ostrované jsou zvyklí na občasné bouře a nestálost počasí, a když začnou kolovat zvěsti o blížící se katastrofě, nikdo je nebere vážně. A tím si zpečetí svůj osud.

Bolestné rozhodnutí

Několik dní poté co udeřila tsunami už nemá smysl si nic namlouvat, ostrov se potápí a přestává existovat. Přeživší rodinka dvou rodičů a devíti dětí se vyhnula nejhoršímu, protože jejich dům je položený vysoko na kopci, ale i k nim se nezadržitelně blíží stoupající hladina vody. Jediný způsob, jak se z potápějícího ostrova dostat je loď, která ale nepojme celou rodinu, někdo bude muset tedy zůstat.

Všichni začali křičet, až na okamžik přehlušili i vítr, tiskli se pevně k sobě, až nemohli dýchat...

Rozděleni, avšak stále spolu

Tři malé děti se probouzejí do rána, které nebude provoněné snídaní, která jim chystá jejich maminka, ale bude čpět opuštěním, zradou a dopisem ve kterém stojí, že na ně nezbylo místo na lodi, avšak obsahuje i ujištění, že se pro ně tatínek vrátí. Hladina stoupá neúnavně dál a děti pomalu přicházejí na to, že byly ponechány napospas a odsouzeni k smrti.

Rodiče jsou zdrceni krutou volbou, kterou museli učinit a plavba na rozbouřených vodách se podobá peklu. Matka propadá depresím a otec se utápí ve výčitkách, protože nejenže nevěří že bude možné zachránit opuštěné děti, ale také si přestává být jistý, že dokáže zachránit je samotné. Na ostrově, i na moři začíná boj o život a šance na přežití jsou mizivější a mizivější.

Recenze

Je to již několik dní, co jsem knihu dočetl a zážitek zůstává pořád intenzivní a při psaní této recenze se ještě násobí. Život nebývá peříčko, s nikým se nemazlí, ať jste dítě nebo dospělí, Sandrine to velice dobře ví a dokáže proniknout čtenáři hluboko pod kůži, přímo se do ní zavrtat. Napětí, drama, zajímavé prostředí a pěkně vykreslené postavy, to všechno zde nechybí a je to podané velice dobře a uvěřitelně, navíc chytře zabalené do nervy drásajícího „survival“ příběhu, který vám bude místy lámat srdce.

Vyprávění se věnuje, stejným dílem, opuštěným dětem na ostrově a zbytku rodiny bojujícím o život uprostřed oceánu, navíc nejsou obě příběhové linky ochuzeny o překvapivé zvraty, takže jste udržování v nejistotě až do konce, a vlastně si nebudete jistí ani poté, co kniha skončí, což je od autorky trochu kruté, ale nevnímám to negativně, spíše naopak, protože je zde ponechán prostor pro čtenářovu fantazii.

Na závěr mám pro vás dvě velice zásadní otázky. Máte rádi příběhy, kde je ústředním tématem boj o přežití? Myslíte si, že kvalitních, hutných psychologických thrillerů není nikdy dost? Jestliže jsou vaše odpovědi, v obou případech kladné, doporučuji neodkládat návštěvu knihkupectví, protože tam na vás čeká titul, bez něhož se neobejdete, tedy pokud netrpíte mořskou nemocí.