Azhareida E-kniha

Nebylo to vůbec špatný. Ano kniha je objemná. Ano. Úplně dobře se při čtení nedrží. Chválím, že nám autor představí svůj svět se vším všudy, ale 100 stránek je fakt moc. Ale když se prokoušete úvodem, který je díky své délce hrozně únavný, začne pořádná vesmírná jízda. Ocitáme se na planetě, která je pro člověka neobyvatelná neboť její atmosféra je čpavek, methan a kdovíco ještě. Ocitáme se v roce 3092. kdy stará Země je vzpomínkou a svět je rozdělen na jakousi Republiku a kapitalistické korporáty. A právě jeden tento korporát na této planetě těží vzácné a potřebné suroviny. Resp. těží je jeho zaměstnanci, teda spíše skoro otroci. To jsou ti, jež se vzdali občanství Republiky. A ti co se nevzdali na tom nejsou o moc líp. Na své lidi však Republika nezapomíná, takže když se objeví neobvyklá smrt jejich člověka, vyšle na místo malý vyšetřovací tým. A tady nám začíná velmi zajimavý sci-fi detektivní příběh. Seznamujem se Davidem, Ari, bezpečnostním oddělením a dalšími. Sledujeme pomalé odhalování neobvyklých stop, maličkostí. Sledujeme narůstající počet záhadných nehod a úmrtí. Sledujeme sadismus šéfa bezpečnostních složek. Sledujeme inteligentní život, tam kde jej nikdo nepředpokládal. (důležitější je přece těžit a vydělávat než zkoumat nepředpokládatelné) Po opravdu vleklém začátku následuje 500 stran svižné jízdy, kde si občas člověk předem domyslí výsledek, ale často je překvapen. Bohužel po tolika stranách, zážitcích a událostech se v závěrečném vysvětlení, proč, co a jak trochu ztrácí, ale aspoň je příběh hezky uzavřen.

Skvělé věděcké scifi. I přes značnou bichlovatost jsem ji přečetl velmi rychle. Jakožto fanta vesmíru maximálně potěšilo

Jak praví anotace, Bitva o Gelidor skutečně přináší hard sci-fi plnou techniky budoucnosti s prvky napínavého detektivního příběhu. Ten si ostatně udržuje celkem svižné tempo od začátku do konce a samotné finále je pak jeho velmi důstojným zakončením. Takže pokud jste fanouškem technologické sci-fi, dalekých světů, nebezpečných planet a misí odehrávající se v daleké budoucnosti, neměla by vám tato kniha rozhodně chybět.

Na ľadovom mesiaci Megane, kde sa ťažia vzácne suroviny, prichádza inšpekcia, ktorá má objasniť záhadné úmrtia. Okrem toho doktorka Aricia Nolanová tvrdí, že sa na Megane môže nachádzať život. Robotníci naďalej umierajú a čím hlbšie sa inšpektori pri pátraní snažia dostať, tým viac tajomstiev vypláva na povrch. Autor opísal prostredie opísať tak dobre, až som mala pocit, že celý systém Efesumy skutočne existuje a skúsila som si ich vygoogliť. :D Kulisy pre príbeh boli skutočne prepracované. Je vidno, že autor vie, ako tvoriť vzdialené svety. Dobre vykreslené boli aj teror a orwellovské prostredie, v ktorom sú postavy stále pod dozorom. Nespravodlivosť systému a bezmocnosť sú chvíľami dosť frustrujúce. Preto drobné víťazstvá jednotlivcov skutočne potešia. Dej sa točí okolo boja so systémom, takže záhady mesiaca Megan idú občas do úzadia – len aby boli pripomenuté kapitolami odohrávajúcimi sa mimo základní s fakt napínavou a mrazivou atmosférou. Napätie bolo dávkované ideálne – intenzívne časti sa striedajú s pokojnejšími, ale tušenie blížiacich sa problémov nikdy celkom nezmizne. Postavy sú rozpracované veľmi dobre. Pôsobia realisticky, sú pestré a ich konanie sa šikovne vyhýba zvyčajným klišé a trópom. Rozhovory sa tiež čítali dobre, fascinovali ma hlavne Ariine objavy a výskum mesiaca. V Azhareide nájdeme množstvo vážnych tém. Dej je zasadený do roku 3092, no spoločnosť stále trpí aroganciou, sebeckosťou, túžbou po moci, nevšímavosťou k prostrediu a vedeckým poznatkom. Večný boj ekológie s politickými a ekonomickými zámermi pokračuje. K dobrej dynamike čítania prispeli krátke kapitoly. Napätie sa stupňuje a so záverom som veľmi spokojná. Postavy síce odhalia množstvo dôležitých tajomstiev, no záver knihy zanecháva trpký pocit. Vzhľadom na komplexnosť vzťahov a spoločnosti považujem takýto záver za najlepší možný, pretože je uveriteľný a pravdepodobný. Kniha je prepracované, mnohovrstvové sci-fičko, pri ktorom by si nároční milovníci žánra mali prísť na svoje. Nie je to plytká oddychová jednohubka. Tomáš Petrásek napísal epické dielo, ktorého morálne otázky v čitateľovi môžu ešte dlho rezonovať.