Recenze na knihu
Eugenie Jana Poncarová

Román podle skutečných událostí o Eugenii Egertové Janečkové a plzeňském hotelu Continental. Eugenii čekal domluvený sňatek právě s majitelem hotelu, kde spolu prožili okupaci a válku. Po tragické události a osvobození Československa najde Eugenie snad novou naději i lásku… Příběhy podle skutečných událostí mám moc ráda. Mám pocit, že s hrdiny více cítím a prožívám více jejich osud. Ani tady to nebylo jiné a příběh se mi líbil. Smutný příběh Eugenie mě zasáhnul. Kniha se mi moc dobře četla. Líbilo se mi i popisování prostředí a jednotlivých míst, které umocnilo autentický pocit a to nejen v hotelu a v Plzni, ale také v Praze nebo třeba v České Třebové a v Kutné Hoře. A hlavně skvěle popsané pocity hlavní hrdinky, ze kterých Vám bude určitě smutno. Až se jednou dostanu do Plzně, rozhodně vím, kam se půjdu podívat :-)

První kniha od této autorky. Přečetla jsem ji za dva dny, moc se mi líbila. Líbilo se mi, že román je vyprávěn na historicky podložených událostech. Že místa, která jsou zde popisována "znám". Tím pádem jsem si při čtení představovala všechna místa a čtení mi utíkalo. Jsem ráda, že jsem si vybrala tuhle autorku a určitě si koupím další knihy.

Dárek pro dceru ( studovala v Plzni ) na doporučení.Manželka četla - prý výborné.

Kniha mě bohužel velmi zklamala.

Kniha mě nadchla. Krásně se čte...mohu jen doporučit.

Od stejné autorky jsem již četla Pobrdské ženy, které si mě ihned získaly, takže pokračuji ve čtení všech titulů od Jany Poncarové. Opět povětšinou smutný příběh české hoteliérky, který se odehrával na pozadí našich českých dějin a převážně v Plzni, v mnoha ohledech jsem si doplnila souvislosti některých historických událostí. Příběh se mi líbil natolik, že se do Plzně na hotel Continental musím jet podívat. :)

skvělé čtení

Od Jany Poncarové jsem už četla Podbrdské ženy. Eugenie nezklamala, moc se mi líbila.

Pro mne první kniha, kterou jsem kdysi od paní Poncarové četla. Zaujal mne příběh na podkladě reálných událostí natolik, že jsem se do hotelu jela podívat. Knížku jsem tehdy měla vypůjčenou z knihovny a protože se mi líbila, koupila jsem si ji, abych se k ní mohla vracet. Objevila mi autorku, od které čtu ráda i další knížky