Recenze na knihu
Lekce předstírání Selina Mae

Tak tohle pro mě bylo příjemným překvapením. Kniha mě zaujala hlavně svou anotací. Fake dating a hvězda fotbalového týmu? No jasně, že jsem na to hned slyšela . Sportovní romance jsou u mě takové guilty pleasure a většinou už jen to, že je kniha ze sportovního prostředí ji většinou čtu. Byla to skvělá slowburn romantika, takže pokud nemáte rádi dlouhé natahování a zároveň univerzitní romance, tak to nebude úplně pro Vás. Ale pro ty, co právě tyhle romance vyhledávají, doporučuji všemi deseti. Je tady i nějaký ten smutíček a velmi dobře napsaný, žádný kýč a mě se to hodně líbilo. Příběh nám vypráví příběh Athalie a Dylena. Athalie nesnáší Dylana, hlavně kvůli bratra, ale zároveň Dylana využije, aby si ji bratr zase všímal. Dylenovi hraje tohle do karet. Co je lepší, než srazit na kolena svého hlavního rivala. Kniha je plna dobírání a jiskření mezi hlavními hrdiny. Je to skvělá oddechovka a já ji měla přečtenou během 24h , čte se fakt dobře. Rozhodně se chystám na další díly.

Zápletka se vlastně dá rozluštit ještě před otevřením knihy. Ale tady nejsme kvůli tomu, aby jsme si lámali hlavu nad hádankami. Tohle je taková typická univerzitní jednohubka, kterou si můžete v klidu vychutnat. Já osobně jsem se těšila na dynamickou chemii mezi postavami a byla zvědavá, do jakých vtipných situací se naše hlavní dvojice dostane. Moc se mi líbil vývoj jejich vztahu/nevztahu. Bylo to roztomilé stejně jako jejich "nenávistné" pošťuchování. V knížce se objevuje i několik vážnějších a smutných momentů, které překvapivě nevyvolává hloupé chování postav. Vždy se za tím ukrývají skutečné důvody, což je jedna z věcí, kterých si cením. Lekce předstírání je ten typ romantických komedií, ke kterým se rádi vracíte. Nepřináší nic nového, ale je to příjemná oddechovka s postavami, které si hravě oblíbíte.

Lekce předstírání od Seliny Mae je moderní univerzitní romance, která sází na oblíbené tropy: fake dating a rivals to lovers. Sledujeme impulzivní Athalii, které hrozí neúspěch ve statistice, a sebevědomého Dylana, jehož by měla z duše nenávidět. Jenže Dylan je jediný, kdo jí může zachránit známky. ​Co na knize vyzdvihuji, je chemie mezi ústřední dvojicí. Autorka buduje vztah na břitkých dialozích a neustálém pošťuchování. Knížka navíc citlivě otevírá i vážnější témata, jako je ztráta rodičů nebo osamělost. Malou výtku mám k samotným motivacím postav. Důvod pro dohodnutý vztah stojí na dost vratkých základech a příběh je chvílemi průhledný jako čerstvě vyleštěné okno. Stejně tak linka s Athaliiným bratrem-dvojčetem Henrym by si zasloužila hlubší rozpracování. Celkově jde ale o velmi příjemné a čtivé oddechové čtení. Pokud hledáte nenáročnou romantiku s atmosférou studentských let, Lekce předstírání vás s velkou pravděpodobností nezklame.

knížka se četla jedním dechem. Autorku jsem neznala a moc se mi líbíla

Příběh staví na známých tropech - nepřátelé, předstíraný vztah, porušená pravidla a následně opravdová láska. Sama s těmito motivy problém nemám, naopak je často vyhledávám. Tady mi ale zkrátka chyběla nějaká jiskra nebo něco, čím by se kniha odlišila od ostatních. Ve výsledku to pro mě nebylo vyloženě špatné čtení, ale bohužel ani příběh, který by ve mně zanechal hlubší dojem.

Jak nejlépe přimět bratra k tomu, aby si vás všímal? Podle Athalie je to fake dating s klukem, kterého její dvojče nesnáší a navíc je s ním v týmu. Takže naprosto skvělá příležitost, jak mu to nandat přímo před nosem! Osobně jsem z knihy trošičku zklamaná. Jako oddechovka na letní horka je fajn, ale na to, že se opírá i o docela vážná témata, tak jen klouže po povrchu, do ničeho víc nezabrousí a na mě to působilo prostě povrchně. Nějak jsem nepostřehla kdy přeskočila jiskra, důvod proč si Henry Athalie po smrti rodičů moc nevšímal.. je to škoda. V knize se objevila i panická ataka, ale ani tu jsem absolutně nevěřila. Autorka měla super nápad, jenže ho úplně nezvládla dotáhnout do konce. Miluju v knihách fake dating, ale tady jsem z toho spíš zklamaná, jak už jsem psala. Na to, že spolu jakože chodili, aby její bratr žárlil a věnoval jí pozornost, se tam nakonec objevil hlavně na začátku a na konci. Jinak tam pomalu ani nebyl. Huh? A konec jejich předstíraní? Taky úplně nechápu. Ovšem styl psaní byl fajn, dialogy hlavních postav vtipné, kapitoly tak akorát. Údajně je kniha z Wattpadu. Tam jsem dřív dost četla, ale asi by to chtělo více propracovat. Osobně si myslím, že Wren (nejlepší kamarádka) by mě bavila mnohem víc než Athalie jako hlavní ženská postava. Přišlo mi, že myslí jen a jen na sebe. Každopádně věřím, že si kniha své čtenáře najde, kteří si jí naplno užijí.