Animus a anima v pohádkách

Jung kdysi řekl, že pokud chce někdo důsledně interpretovat pohádku, bere na sebe úkol natolik náročný, že po jeho splnění musí nastoupit na přinejmenším týdenní dovolenou. Obtížnost výkladu je dána tím, že pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Pohádky jsou zcela abstraktní vzorce.Primitivní pohádky - na rozdíl od pohádek moderních - obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené či božské bytosti. Marie-Louise von Franz svým osobitým způsobem - s nadhledem a smyslem pro humor - v knize interpretuje několik takových pohádek a při tom zkoumá proměnlivé obrazy dvou archetypů zásadně ovlivňujících lidský život a mezilidské vztahy, které analytičtí psychologové označují jako animus a anima.Základem knihy, kterou po autorčině smrti připravil k vydání Daryl Sharp, je série jejích přednášek v Institutu C. G. Junga v Los Angeles. Do rukopisného materiálu, nalezeného v autorčině pozůstalosti, záměrně zasahoval co nejméně, aby tak umožnil čtenářům takříkajíc bezprostřední setkání s jednou z nejvýznamnějších osobností analytické psychologie.

Sdílet