Křest svatého Vladimíra

Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus a vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví a vůbec každou absolutistickou moc. Vsazení boha Peruna do šatlavy a jeho utopení vyvolá potřebu hledat nové říšské vyznání, je vypsán konkurz na nové náboženství a mezi ostatními vírami a sektami zaznívá i pověstný jezovitský marš… Stejně klasickými jako Havlíčkovy verše jsou dnes i ilustrace Františka Gellnera (1881 – asi 1914), osobnosti svým šlehavým a satirickým naturelem Havlíčkovy blízké. Ačkoli básník, prozaik, karikaturista a ilustrátor ilustroval Havlíčkovu poému již více než před sto lety, jeho obrazový doprovod nezestárl o nic víc než verše, se kterými tvoří nerozlučný celek.

Sdílet