Recenze na knihu
Zloděj osudů Jan Urban

Šedesát stránek. Ano, pouhých šedesát stránek stačilo k tomu, aby mě tenhle příběh pohltil, zajímal, vtáhl do děje a já ho nechtěla opouštět. To už se žádné knížce hodně dlouho nepovedlo. Bylo to čtivý a rozehraný do vícero směrů, pořád se objevovaly nový postavy - některé výraznější, jiné méně a leckdy některá z nich dokázala děj pěkně zašmodrchat. Bylo tam napětí, nechyběly zvraty, dobro, zlo, čarodějové, magické artefakty, politika, intriky, láska....Tohle byla vážně, VÁŽNĚ hodně velká jízda. A já si libovala v každičký stránce! Knížka má krásnou obálku, svižný děj i postavy, se kterými budete rádi trávit čas. Moc se mi taky líbilo, že se vojenská jednotka Nočních čepelí neskládala výhradně z mužů, ale patřily do ní i ženy. Tyhle úvody do sérií toho většinou příliš mnoho neprozradí. Táhnou se, představují, popisují. To ale není případ Zloděje osudů. Některé linky zůstanou otevřené, z jiných se dozvíte víc a některé se uzavřou úplně. Pokud milujete rozsáhlé příběhy a nečekáte, že se všechno podstatné dozvíte hned v prvním díle, pak věřím, že se vám Zloděj osudů bude líbit.