Recenze na knihu
Oblast 1 Lena Šuláková

-Věř, že nám nedělá radost tě trestat... ...nenuť nás používat tyto prostředky více, než je nutné, jelikož tím netrestáš jen sebe, ale ubližuješ i nám.- ✨OBLAST 1 ✨Lena Šuláková ✨Dystopický román /5 Příběh nás zavede do roku 2279. Kdy se celá civilizace vzpamatovává z katastrofické války. Potkáváme se s Leou, které nový svět rozdal hodně špatné karty. Kniha je rozdělena na dvě části. V první části máme pohled Lei. Kdy jsme s ní v dětském nápravném zařízení. Zažíváme hrůzy vznešené snahy o nápravu delikventů. Pro blaho nové civilizace. V druhé části dostaneme pár nových postav, rozšíření dějové linky. Přechody mezi jednotlivými postavami jsou rychlé, hladké. Nikde žádná zbytečná omáčka. Děj stále plyne, hlavní hrdinka nemá chvilku klidu. A my můžeme s vyděšeným výrazem zjišťovat, jak tenká hranice je mezi utopií a dystopií. A když už si myslíte, že Lea našla zasloužené, klidné misto, kde by se mohla pozvolna uzdravit po prožitých hrůzách - autorka nám poodhalí možnou hroznu, která by to mohla vše zničit. Rázem máte další důvod knihu neodložit. Lea. Co o ní říct. Dostala se na místo, kam nepatřila. Kde se tresty vyměřovali podle momentální nálady dozorců. Kde naoko vládla ta správná pravidla. Kde se překrucováním pravidel stávala z těch, kteří měli dohlížet a pomáhat bezcitná hova*a. Udržela si sílu, naději. Ikdyž byly chvíle, kdy se smrt zdála jako vysvobození. Nakonec ale bojovala. Zvládla se dostat do Oblasti 1. Utopie vytvořené snílkem, který chtěl, aby bylo všem lidem dobře. Aby byli všichni spokojení. Ale takhle společnost nefunguje a on si toho byl moc dobře vědom. Neomezená moc nad lidmi. Žádný jedinec a takovou mocí není schopný vést lidi s čistým štítem. Lidstvo samo o sobě není schopné žít v utopii. 'Dobro nemůže existovat bez zla a naopak.' Autorka nám krásně ukázala, že i ti lidé, co si myslí že mají morální zásady, co jsou ti „hodní" upřednostní své blaho před pomocí nevinnému. Zároveň ale že i ti „zlí" v sobě můžou mít kousek dobra, ikdyž je jejich pomoc podmíněna. Nečtu dystopie. Mám ráda sladké happyendy a konce zalité zapadajícím sluncem. Ale jsem neskutečně ráda, že jsem nabídku autorky přijala. Měla jsem možnost se po dlouhé době nad příběhem zamyslet. Nad pocity, které ve mě zanechal. A i se smířit s tím, že mít dokonalou společnost prostě není možné. Knihu rozhodně doporučuji.