Recenze na knihu
The Resurrectionist A. Rae Dunlap

"Všechno, co se týkalo resurekcionistů, jejich řemesla, husarských kousků, i morálního kodexu, kterým se řídili, bylo tak neskutečné, že jsem si pořád musela představovat, jaké by asi bylo strávit nějaký čas v jejich společnosti." A. Rae Dunlap Skotský Edinburgh roku 1828 je městem pronikavého intelektu, ale také nepředstavitelné špíny a morbidity. Právě sem situuje autorka svůj podmanivý historický román s gotickou atmosférou. Hlavní hrdina, mladý šlechtic James Willoughby, pochází ze vznešených, ale zchudlých poměrů. Veden nekompromisní touhou stát se špičkovým chirurgem se rozhodne opustit privilegovaný život a prestižní Oxford. Výměna anglického luxusu za chladné skotské uličky je však teprve začátkem jeho morálního pádu. Místní univerzita sice Jamesovi nabízí skvělé teoretické zázemí, ale v té nejdůležitější disciplíně selhává. Pitva lidských těl je v tehdejší Británii legálně téměř nedostupná. Pokud chce ambiciózní student získat skutečnou praxi a řezat do tkání, musí navštěvovat soukromé anatomické školy. Ty jsou však pro studenta bez finančních prostředků nedosažitelné. V zoufalství a bezvýchodnosti proto James uzavře dohodu s charismatickým, leč naprosto lehkovážným asistentem anatomie Aneurinem „Nyem“ MacKinnonem. James se stává Nyovým komplicem a propadá se do temného edinburghského podsvětí tzv. resurekcionistů, neboli vykradačů hrobů. Kniha se vyhýbá zažitým klišé a nepopisuje je jako osamělé podivíny. Naopak je vykresluje jako plně organizované zločince tehdejší doby. Edinburgh ovládají konkurenční gangy, které si brutálně hlídají svá teritoria. Autorka v knize barvitě popisuje krvavé potyčky a střety těchto kriminálních struktur přímo nad otevřenými hroby, kde se bojuje o každé čerstvé lidské tělo. Do fiktivního vyprávění jsou navíc mistrně zakomponovány reálné temné dějiny Skotska. James a Nye se v průběhu děje dostanou do křížku s nechvalně proslulými sériovými vrahy Williamem Burkem a Williamem Harem. Tito muži si v roce 1828 uvědomili, že noční vykopávání těl ze hřbitovů je příliš namáhavé a riskantní. Začali proto své oběti v chudinských čtvrtích rovnou vraždit, aby anatomickým školám zajistili neustálý a lukrativní přísun čerstvého „zboží“. Román skvěle staví na oblíbeném motivu naivního aristokrata vrženého mimo své přirozené prostředí. Jamesův střet s drsnou realitou chudinského Edinburghu, všudypřítomným pachem piteven a naprostým cynismem jeho nového parťáka Nye přináší do jinak mrazivého příběhu notnou dávku provokativního černého humoru. Vedle výrazných gotických prvků a historické krimi linie hraje v knize zásadní roli také motiv queer romance. I když tomu zpočátku nic nenasvědčuje a oba muže spojuje jen pragmatický zločin, mezi Jamesem a Nyem se postupně rozvíjí hluboký a intenzivní milostný vztah. Tento citový rozkvět v kulisách tehdejší puritánské společnosti, kde byla homosexualita přísně zakázaná a společensky likvidační, dodává příběhu další vrstvu napětí a emocionální hloubky. Román Zloději těl je literární exkurzí do nejtemnějších koutů lékařské historie. Autorce se podařilo organicky propojit syrovou historickou realitu s podmanivou fikcí, kde se vědecký pokrok rodí z morálního bahna a zločinu. Příběh Jamese a Nya tak není pouhým historickým thrillerem o krádežích těl, ale především hlubokou studií lidské posedlosti, morálních kompromisů a zakázané lásky, která dokáže vykvést i na tom nejtemnějším místě – uprostřed hrobů a pitevních stolů.