Recenze na knihu
Ničema Beatrice Salvioni

Francesca a Maddalena, dvě kamarádky, které rozdělila tragická událost. Právě se nacházíme v roce 1940 a uplynuly čtyři roky, co se děvčata neviděla. Když se podaří dostat Maddalenu z blázince, kam byla umístěna, zjišťují, co zbylo z jejich přátelství a zda se dá navázat tam, kdy se viděly naposledy. Navíc zuří válka a to znamená, že je potřeba riskovat své životy, aby člověk přežil. Předchozí román Dareba byl naprosto skvostný, proto mi bylo jasné, že si Ničemu nutně potřebuji přečíst. Dareba je sice jen jedna, ale i tak jsem si tuto knihu moc užila. Dareba a Ničema. Už to nejsou malé holky, ale ženy, které mohou mnoho dokázat. Ze začátku to pro mě bylo pomalejší a rozpačitější, ale jakmile přišla druhá část, příběh mě neskutečně pohltil. Máme tu jednu skvělou myšlenku za druhou. Pravdy, které nechtějí být viděny, a to ať před osmdesáti lety, tak i dnes. Je tu ukázán život v Itálii během druhé světové války. Strach, ale i odvaha a síla postavit se zlu. Je to kniha o ženské síle a o přátelství, které přetrvá věky. Jsou tu skvěle vykresleny pocity člověka, který skrývá tajemství, za které se cítí vinen. Je tu lidskost, ale i hrůzy ze stran fašistů a nacistů. Tuto knihu můžete číst, aniž byste četli předchozí díl, ale já vám rozhodně doporučuji to vzít pěkně popořádku, nejdřív si tak přečtěte Darebu. Ničema je knihou, která vám může otevřít oči.