Střepy života

Uronila jsem slzy. Moc pěkná knížka.

Z Osvětimi se neodchází... Vyprávění Steva Rosse o krutém dětství po koncentračních táborech, které byl nucen, ještě co by devítiletý Szmulk, kompletně odtržený od rodiny, prožít a hlavně - přežít. Velmi útlá a úsporná knížka, ve které je v tak malém rozsahu popsáno tolik strašného zla, ale i zároveň tolik štěstí a naděje! Publikace obsahuje i autentické dobové fotografie, které jen dotváří neskutečnou tíseň vyprávění. Příběh skáče do tří časových rovin - doba před a během koncentračních táborů, doba, kdy Steve emigroval do Ameriky, a relativní současnost, kdy tento muž skrze sebe pomáhá druhým, různě znevýhodněným dětem a zároveň si tím léčí svou zlomenou duši. Jsme jako čtenáři svědky strašlivých brutalit, páchaných na bezbranných vyděšených dětech. Je neskutečné, co všechno malý Szmulk dokázal přežít a jak obrovskou měl vůli to nevzdat, za žádnou cenu. Neskutečné. Možná mu pomohlo to, že byl tehdy dítětem s dětskou nadějí a spoustu věcí si tolik nepřipouštěl.

Knihu jsem precetla jednim dechem. Moc silny pribeh, pri kterem mi ukapla nejedna slza

Velmi silný příběh. Vůbec si neumím představit, jak s takovým traumatem pán dokázal žít a ještě navíc pomáhat druhým. Každý do přežil koncentrační tábory a zkurvené nácky mám můj nejhlubší respekt. Knížka rozhodně stojí za přečtení. Hltala jsem každé slovo jedním dechem. Prolíná se tam minulost za 2 sv. a minulost po příjezdu do Ameriky az skoro do současnosti, výborně napsáno.

Knižku mohu jen doporučit. Přečteno za den :)