Štvanice

Kniha byla trochu zklamání, ale četla se dobře. Postavy mi byly nesympatické a nápad byl strašně NEVYUŽIT. Nakonec se nic ani nevyšetřovalo

Tou věcí, která mě bavila a od ostatních knížek se lišila bylo, že hned od začátku víte, že někdo zemřel. Ale kdo to byl, se dozvíte až na samém konci. Příběh je vyprávěn z pohledů různých osob. Díky tomu Vás autorka přesvědčí, že motiv mají všichni.

Štvanice je nevyváženým dílkem, které se z naprosté průměrnosti vyvine v chytlavé psycho drama. Já osobně v první polovině knížku neustále odkládala, zato druhou půlku jsem zhltla za jedinou noc. Přestože jsou hlavní hrdinové na facku, postupně se jim dostanete pod kůži a i když si je neoblíbíte, jejich osudy vás budou zajímat. Kniha velmi dobře pracuje s fenoménem přátelství a poukazuje na to, jak povrchní vazby z mládí mnohdy nepřetrvají do dospělosti. Každý člověk se uplynulými roky mění a plynutí času je pro přátelství největší výzvou. Určitě se oplatilo dát autorce šanci hlavní myšlenku pořádně rozvinout. I když bych to v úvodu neřekla, nakonec šlo o povedené dílko se zajímavou pointou.

Lucy Foley is definitely one of the best thriller-writers worth reading! This was a page-turner for me and I have never ever could predict the ending till the very end.

Mě kniha bavila. Líbilo se mi,jak se postupně odkrývaly charaktery přátel,jak vše pomalu začalo dostávat smysl. Že začátku jsem měla trošku problém orientovat se v tom kdo je kdo, kdo patří ke komu ale postupně jsem se do toho dostala. Bylo to trošku odflaknute, hlavně Hetter a Doug, zápletka s Ianem pro mě byla zbytečně navíc,ale jako celek to hodnotím kladně.