Velmi osobní zpověď

Knihu jsem si koupila čistě ze zvědavosti, nebyla úplně špatná, takový blog v tištěné podobě, ale čekala jsem více. Tereza mi z toho vyšla jako velmi naivní dívka, která se sice nechce dostat do vězení v Pákistánu, ale podle vzpomínek na tom tam nebyla zase “úplně špatně” (v porovnání s jinými), neboť byla Evropanka. Samozřejmě 5* hotel to nebyl, pořád je to vězení a pořád to je v zemi s naprosto odlišnou kulturou, ale když si to porovnám s jinými příběhy z věznic v těchto zemích, tak ty byly více surové. Tak teď nevím, zda já jsem očekávala tvrdší realitu, anebo jestli ji Tereza při psaní vynechala. Nevím, druhý díl mě spíše neláká, ale přeji jí hodně štěstí v životě a snad už nebude tak moc naivní jako v minulosti.

Musím přiznat, že jsem se na knihu docela těšila, ale očekávání bylo větší. Kniha je sama o sobě zajímavá ohledně příběhu, ale její psaná forma je opravdu špatná. Často text musíte číst znovu, protože je zmatený, vypadávají tam písmena a celkově mi tato forma psaní přijde taková “jednodušší”. Z celé knihy mám pocit, jak kdyby vězení vlastně nebylo tak špatné. Všichni ji tam milovali, dávali ji peníze, vařili ji tam a byla tam za hvězdu. Suma sumárum, koupit si ji někde v akci za 69,- nejspíše bych to nekomentovala.

Velmi špatně zpracovaná kniha graficky. Vadila mi minifotka Terezy u číslování stránky. Pořád to rušilo jako šmouha. Povídání naivní dívky, které strkají do kufrů sošky a jí to nezajímá a není jí to divné. Přiznává, že kouřila od 11 let a měla sex s muži za peníze už v rodném městě, to byla tak nejšílenější informace z celé knihy. Stále používaná věta, škoda, že nemůžu říct, jak se spoluvězeňkyně jmenovaly. Měly krásná jména. 4 roky popsané jako zábava se zajímavým jídlem. Velmi amatérsky napsáno, škoda, že knihu zřejmě nikdo needitoval. Taková neučesaná kniha o ničem.

„Česká pašeračka zadržena v Láhauru“, titulky, jež před pár lety obletěly celou naši zem. Jaký byl skutečný příběh Terezy, která byla uvězněna v Pakistánu. Co předcházelo tomu, než se do země vůbec dostala, jaké jsou pakistánské soudy, ale i mentalita lidí a pobyt ve vězení. To vše se dočtete v této knize. Jelikož jsem Terezin případ nesledovala, když byl aktuální, moc jsem toho o něm nevěděla. O to víc jsem byla ráda, že si ho mohu přečíst v knižní podobě. Příběh mě opravdu zaujal, knihu jsem nemohla dát z ruky a chtěla jsem se dozvědět, jak to vlastně s Terezou tenkrát bylo. Kniha je psána přímo Terezou, není spisovatelka a je to na textu znát, ale o to víc je to autentičtější, osobnější. Příběh vypovídá tak, jak ho prožila, jako kdyby ho povídala své kamarádce. Je tu ukázáno Terezino naivní dvacetileté já, které šlo bez přemýšlení do všeho, co se mu připletlo do cesty. Je snadné ji soudit z pohodlí domova, radit, co by měla dělat, ale ke knížce je potřeba přistupovat bez házení viny. Brát to jako fakt, jako její příběh, který by třeba mohl i pomoci někomu dalšímu, mladým holkám, aby se více zajímaly o to, co se kolem nich děje. Musím se přiznat, že mě více bavila první polovina knihy, než se dostala Tereza do vězení. Poté mi to přišlo už hodně stejné, dost věcí se pak opakovalo. Každopádně, už teď vím, že bude pokračování a já si ho rozhodně přečtu. Zajímá mě, jak se nakonec z vězení dostala a jaký byl její návrat do Čech.

Za mě fajn kniha samozřejmě amatérský podána o to lepší je to přímo od Terky trest byl malý díky tomu že byla místními brána jako celebrita každý se chtěl sní fotit atd.jinak ponaučení pro všechny mladé, staré pašeráky. Ještě že to byl Pákistán ne třeba Thajsko protože to by byl ten trest daleko vyšší drž se Terko a přeji hlavně už jen to dobré a hlavně zdravé mimčo co čekáš ať si jen a jen šťastná a těším se na pokračování. Lukáš