Alexandr Sergejevič Puškin, ruský romantický básník a prozaik, se často pouštěl do literárních protestů proti tyranské vládě carů. Byl za ně na několik let poslán do vyhnanství, kde začal tvořit své největší dílo – veršovaný román Evžen Oněgin.
Do povědomí se nám zapsal také svými díly Piková dáma, Boris Godunov nebo Kapitánova dcerka.
Po pěti letech mu car udělil milost. Po návratu na svobodu se oženil a pokračoval v literární tvorbě. Zemřel na následky ran utržených v souboji, ve kterém bránil čest své krásné ženy.
A. S. Puškin pocházel ze starého ruského šlechtického rodu. Vystudoval exkluzivní lyceum pro šlechtice v Carském Selu. Tam také začal s prvními literárními pokusy. Později se přestěhoval do Petrohradu, kde se angažoval nejen kulturně, ale i politicky.