Dítě, které v noci našlo slunce hledá spravedlnost v boji proti krutému vládci

Při četbě knih tohoto výjimečného autora totiž brzy zjistíte, že se jako mávnutím kouzelného proutku ocitnete hluboko v minulosti, kde pro strhující autorovo vyprávění, silné emoce a neuvěřitelně živé popisy zapomenete na přítomnost. Po dvou kladně přijímaných románech přichází téměř po roce skvělý Luca Di Fulvio s novinkou Dítě, které v noci našlo sluce, a věřte, že tentokrát sympatický Ital překonal dokonce i sám sebe.

Zem zbrocená krví nevinných

Je 21. září léta páně 1407, bohaté knížectví Raühnval ve východních Alpách se probouzí do dalšího chladného rána. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že na hrad lenního pána Marcuse I. ze Saxie dnes zavítá smrt. Ještě nikdy v historii malebného Raühnvalu nebylo prolito tolik nevinné krve jako onoho osudného dne, kdy se sídlem pána ze Saxie prohnala horda najatých ničemů, která do posledního muže vyvraždila jeho obyvatele. Masakr přežil pouze malý chlapec, jenž s hrůzou v očích přihlížel matčině sebevraždě a lačným ohnivým plamenům stravujícím jeho milovaný domov.

Osiřelého Marcuse II. se ujímá porodní bába Agnete s dcerou Eloisou, jimž mladý šlechtic vděčí za záchranu života. Místní vesničané jej pod jménem Mikael přijímají mezi sebe, a tak bývalý privilegovaný šlechtic pod strašlivou nadvládou nového knížete na vlastní kůži pocítí hořkou pachuť nevolnictví. Všudypřítomné bezpráví a brutalita pána Ojsterniga způsobí, že se v mysli mladého Mikaela zrodí touha po rebelii. Dokáže mladík přeci jen najít v noci slunce a jednou pro vždy zbavit své ztracené knížectví šíleného tyrana?

Nerovný boj dobra se zlem

Vzhledem k tomu, že jsem autora znala pouze podle jména, žánru a chvály některých zákazníků, s nimiž si ráda vyměňuji knižní tipy, nevěděla jsem úplně přesně, co můžu od novinkového Dítěte očekávat. O to víc mne potěšilo, když jsem všech jeho 600 stran doslova „spořádala“ na posezení a poměrně pravidelně se přistihla s mravenčením v zádech a husí kůží po celém těle. Luca Di Fulvio zkrátka píše tak fantasticky, že ať chcete nebo ne, nezůstanete k jeho příběhům lhostejní.

Takovým zářným příkladem je samotná hlavní záporná postava knížete Ojsterniga, kterého autor vykreslil tak věrohodně a přesvědčivě, že jsem jej od první chvíle začala vyloženě nenávidět, což mne upřímně překvapilo, neboť při četbě svých oblíbených thrillerů se s zákeřnými padouchy setkávám téměř neustále a žádný ve mne nevzbudil takovou nevraživost, jako právě Ojsternig. Jistě oceníte i možnost účastnit se kostnického procesu s Janem Husem, jehož přítomnost celý děj oživuje, a šanci pochopit, jak tehdejší společnost hleděla na svaté díky geniální postavě šílené Emöke.

Nezbytnost pro čtenáře historických románů

Dítě, které v noci našlo slunce, se mi opravdu velice líbilo. Pokud se rádi touláte staletími a patříte mezi věrné čtenáře historických románů, určitě nesmí novinkové Dítě chybět ve vaší sbírce. Na své si rozhodně přijdou i milovníci velkolepých příběhů a silných hlavních hrdinů, neboť právě s takovými ingrediencemi italský bestsellerista Luca Di Fulvio pracuje. Autorský styl tohoto populárního spisovatele mne oslovil natolik, že jsem neváhala ani vteřinu a s chutí jsem se pustila i do neméně čtivé Dívky, která se dotkla nebe a Chlapce, který rozdával sny.

Závěrem snad jen zbývá zmínit, že ať už se rozhodnete pro jakýkoliv z Di Fulviových románů, vždy stoprocentně dostanete pořádnou porci emocí a hluboký čtenářský zážitek, jenž přetrvá i dlouho po přečtení knihy. Nové Dítě, které v noci našlo slunce považuji za jeden z nejlepších historických románů, co se mi kdy dostal pod ruku, a ohromně se těším na další mistrovské dílo z pera Lucy Di Fulvia.