RECENZE: Sherlock Holmes a Rudá věž

Příběh

Vypravěčem příběhu je tradičně doktor Watson. Před nějakou dobou zemřela jeho žena Mary a John zvažuje, zda prodá svou ordinaci a dům a vrátí se ke spolubydlení a spolupráci se Sherlockem Holmesem. Jako příležitost k promyšlení a odpočinku se mu naskýtá víkendová dovolená v sídle jeho aristokratického přítele Craina. Sice ví, že se v domě přítele bude odehrávat jakási spiritistická seance, doufá ale, že přesto bude jejich společný čas naplněn zejména odpočinkem a rozhovory. Jak už tak tomu bývá, nedopadne víkend podle Watsonových představ. Dopadne dokonce tak zle, že na místo musí zavítat právě slavný detektiv Sherlock Holmes a svým výjimečným deduktivním uměním vypátrat zločince. A možná nejen jednoho.

Autor

První, co napadne snad každého, je fakt, že se sice jedná o příběh Sherlocka Holmese, ovšem aniž by byl napsán jeho stvořitelem Arthurem Conanem Doylem. Ano, i já si toho nemohla nevšimnout a trochu jsem se obávala, že se bude jednat o „levnou napodobeninu“ opravdového mistra. Mark A. Latham ovšem není ledajaký pisálek. Na svém kontě má několik knih, a to v žánrech urban fantasy, fantasy a historické záhady. Sama Rudá věž je dokonce druhou knihou ze série o Sherlocku Holmesovi a na goodreads má 4 hvězdičky. Sympatický mi byl i fakt, že autor je tak trochu nerd, Angličan a bydlí ve velmi starém venkovském domě, což je i prostředí našeho příběhu.

Recenze

Kniha Sherlock Holmes a Rudá věž nám odhaluje tajemství a vztahy jedné šlechtické rodiny a jejich přátel. Otevírá otázky závislosti, snahy pomoci a neschopnosti něco změnit, odhaluje hloubku lidského žalu a vyrovnávání se s tragédií, a to vše na pozadí velmi záhadného případu opředeného duchařskou záhadou.

Příběh sám o sobě má relativně složité základy a je třeba se před zahájením vyšetřování a samotnou vraždou, seznámit s množstvím postav i poznatků. Není tedy s podivem, že se zločin odehrává téměř v polovině knihy. Poté teprve nastupuje na scénu Sherlock Holmes, a pokud býváte nedočkaví (já tedy ano), může vám první polovina knihy připadat líná, táhnoucí se. O to víc, že do poslední chvíle člověk neví, kdo bude obětí, natož pachatelem.

Jistě je v knize k nalezení mnoho detektivních klišé, příběh je zamotaný a doktor Watson prostě a jednoduše nevidí do brilantní mysli svého přítele, takže odhalit pachatele dříve, než tak učiní sám Holmes je téměř nemožné. Autor je skvělým vypravěčem, drží se nastavených charakterů a fakta užitá v knize dokážou čtenáře v určitých ohledech a oblastech poučit (třeba o viktoriánském lékařství, historickém přístupu ke spiritismu apod.). Navíc mně jako vyhlášenému strašpytlovi, přišla celá záhrobní zápletka děsivá a znepokojující, až mi přecházel mráz po zádech.

Jaký je tedy můj verdikt? Knihu určitě doporučuji k přečtení každému, kdo má rád příběhy Sherlocka Holmese, ale i jiné klasické detektivní či duchařské příběhy z doby minulé.