RECENZE: Strašení v Rookwardu – Nenaplněná láska ve své nejzvrácenější podobě

Hned v úvodu přiznám, že jsem díla této spisovatelky většinou přehlížel. Ne proto, že by mne snad nezaujala (ostatně dříve vydaná Kořist, kterou jsem jako jedinou četl, mne bavila), ale proto, že mi vždy nějakým záhadným řízením osudu přišlo pod ruku něco jiného. A knihy od Darcy Coates jsem tak stále odkládal. A jejich množství zatím (ne)utěšeně přibývalo. Nyní jich je v češtině všeho všudy již deset, další jsou zcela určitě na cestě a já se tuto svou chybu rozhodl napravit. Proto jsem po novince Strašení v Rookwardu nadšeně chňapl. Jak se mi příběh líbil?

I přes to, že předchozí části série neznám, je na první pohled zřejmé že autorka už při psaní jede podle jedné šablony (stačí se už jen podívat na sjednocené obálky, nebo na to, o čem všechny díly jsou). To sice může leckomu vadit, ne však mně. Ač se jedná o horor, jde přes to o knihu, u které si odpočinete a naprosto přesně víte, co od ní čekat. Stephen King jednou řekl, že jeho dílo je přímým ekvivalentem Big Macu s hranolky. A já mohu s klidem říci, že obdobně je tomu právě s Darcy. A to myslím upřímně. Už teď totiž můžu s jistotou říci, že její knihy jsou sázkou na jistotu. Jsou oddychovým, ale výborně napsaným čtením, které je nejlépe číst v noci, a jež vám při nadcházejících letních vedrech jistě vyvolá příjemné mrazení v zádech.

Strašení v Rookwardu - příběh

Příběh sleduje mladíka jménem Guy, jenž jednoho dne při vyklízení půdy zjistí, že jeho matka vlastní veliký opuštěný dům s přilehlým pozemkem. Guy má temnou minulost, díky které má problém sehnat práci. Ač je nevinný, nehoda jež se mu stala ho stále provází a nikdo krom jeho maminky mu v sousedství nemůže přijít na jméno. Má tak víc než dosti dobré důvody k tomu, opustit město, kde jej všichni znají a začít posléze jinde s novým štítem. Proto když mu spadne do klína možnost opravit opuštěný dům a následně jej výhodně prodat, považuje to za velké štěstí. Noci, strávené prací a přespáváním v odlehlém Rookwardu však začnou přinášet zvláštní sny a události, které racionální mysl zvládá stále hůře a hůře vysvětlovat.

Při čtení se nám tak poodhaluje nejen Guyova minulost, ale právě i historické pozadí domu a jeho obyvatel, které nepotkal zrovna nejpříjemnější osud. Spisovatelce se daří velmi obratně vykreslit děsivou atmosféru, která je velice uvěřitelná. Sice jsem si párkrát říkal, že na Guyově místě bych už dávno odešel, přesto dává jeho chování smysl a rozhodně není na úrovni hloupoučkých béčkových slasherů.

Amy a její osud, spojený se stalkingem a nešťastnou láskou je skutečně děsivý. Nebudu zabíhat do detailů ohledně zápletky, ale rozhodně můžu říci, že jsem se při čtení bál. A díky tomu, že celou historii místa, kde se stalo cosi strašlivého (a stále se to děje) zjišťujeme pomalu spolu s Guyem – buď ve formě snových flashbacků, nebo jeho vlastního pátrání a dedukcí, je to celé o to děsivější i díky tomu, že je vždy chvíli prostor pro fantazii.

Velkým plusem celého českého vydání jsou černobílé ilustrace, které stejně jako ve Fantomu z Blackwoodu vytvořila Nikola Smrčková. Jsou minimalistické a efektně doplňují příběh a jeho vyznění. Jediné, co bych jim vytknul je jejich umístění v knize, kdy dost často předbíhají děj a mnohdy tak prozradí co se stane o několik stránek později. To je ale drobnost, jinak jsou výborné a jelikož v originále pokud vím kniha ilustrovaná není, je to v tuzemském vydání velká přidaná hodnota. Upřímně doufám, že se někdy v budoucnu podaří třeba vydat všechny části série Strašidelné domy s ilustracemi. Byla by to paráda...

Verdikt

Strašení v Rookwardu je nesmírně čtivě napsaným hororem, který je i díky jeho úderné útlosti velmi snadné přečíst na jedno posezení. Darcy Coates umí skutečně vykouzlit přesvědčivě svízelnou atmosféru, jejíž bezvýchodnost se zvyšuje s každou otočenou stránkou, jak se dozvídáme víc o minulosti aktérů.

Hlavní hrdina Guy je sympaťák – jedná se o takového toho lidsky vykresleného, typicky poeovského protagonistu, který má za sebou dosti temnou minulost, před níž se snaží utéci, díky čemuž je s ním o to snazší soucítit. Povedená je i retrospektivní linka, jež nám postupně ukazuje minulost antagonistky a původních majitelů rookwardského sídla.

Kniha má vše, co od dobré duchařiny očekáváte – stupňující se zhuštěnou zápletku a s ní spojené napětí, brilantně vykreslené postavy (i jejich uvěřitelné chování) a historii jednoho místa, které už samo o sobě vypráví příběh, včetně překvapivých zvratů (dojde i na několik falešných konců, kdy jako čtenář nevíte, zda to celé nebyl sen a byť to řada lidí kritizuje – mně se to naopak líbilo). O Amy a jejím osudu se mi málem také zdálo. Chválu si zaslouží i ilustrace od Nikoly Smrčkové, byť jejich umístění někdy předbíhá příběhu. Zkrátka a dobře nemohu než tuto tenkou, ale výbornou knihu doporučit všem, kdo se rádi bojí.

Hodnocení: 70 %