RECENZE: Vláda teroru

Ministryně Adamsová sice vedení této země zrovna nemilovala, ale měla velice ráda ruské lidi. Přinejmenším ty, se kterými se setkala. Byli více než houževnatí; Byli energičtí, plní života a samý smích. Vždy štědří a pohostinní. Připravení podělit se o jídlo, o lahev. Ellen nikdy nepopírala sílu a odhodlání ruského lidu. I když jí připadalo jako strašná ostuda, že tak statečně odrazili nacisty a fašismus zvenčí, aby pak viděli, jak se k nim plíží zevnitř.

Autorky

Myslím, že ani jednu z autorek není třeba dlouze představovat. Hillary Rodham Clintonová je manželkou bývalého prezidenta USA Billa Clintona a ministryně zahraničí z let 2009-2013. Louise Pennyová je zase kanadská spisovatelka, známá svou sérií detektivek z quebecké vesničky Three Pines s inspektorem Gamachem.

Ačkoli možná působí jako poněkud nesourodý tandem, tyto dvě dámy jsou přítelkyně. Domluvily se, a napsaly spolu 500stránkový politický thriller, do nějž každá vložila to své. A tak není divu, že se v něm dočtete nejenom o životě a poměrech v Bílém domě a vedení americké politiky, ale podíváte se i do Three Pines, kde potkáte známé postavy, inspektora Gamache nevyjímaje. Mohlo by se zdát, že z tohoto spojení nemohlo vzniknout nic jiného, než jakýsi „kočkopes“, ale tak docela tomu není. Hillary a Louise totiž to, co každá umí nejlíp – zkušenosti z politiky a spisovatelský talent - zkombinovaly velice šikovně. Ostatně, čtěte dál.

Jaderný fyzik seděl s hlavou v dlaních a Anáhítá si připomněla, co kdysi řekl Enstein: Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale čtvrtá světová válka bude vybojována klacky a kameny.

Příběh

Do Bílého domu nastoupila po volbách nová vláda. K překvapení všech si jako ministryni zahraničí vybral nový prezident svou dlouholetou sokyni, bývalou šéfku jistého mediálního impéria, Ellen Adamsovou. Co tím sledoval nikdo netuší, vy se to však záhy dozvíte. Ať už je důvod jakýkoliv, nic to nemění na faktu, že oba dva budou muset čelit obrovské hrozbě pro Spojené státy s důsledky pro celý svět. Ve hře jsou jaderné zbraně a vysoká politika, která sahá daleko za hranice Států, ale i do minulosti. Jakou roli zde hrála, či snad ještě hraje, předchozí vláda? Ellen se s vervou pustí do práce. Velkou podporu má ve své poradkyni a kamarádce, kterou zná už od dětství, Betsy. Spolu zahájí nadmíru citlivou, a zároveň hodně tvrdou a nebezpečnou diplomatickou misi, která je nakonec dovede k děsivému poznání. Když zjistí, kdo za vším stojí a kdo je tím největším zrádcem, bude to nepředstavitelný šok.

Obloha vypadala jako zmlácená. Potlučené mraky zakrývaly zimní slunce, které bývalo i za nejlepšího počasí slabé. Betsy si připomněla, co kdysi řekl Mike Tyson: Každý má nějaký plán, dokud nedostane ránu do zubů.

Hodnocení

Ptáte se, zda tu jde o pravdu, nebo fikci? Odpovídám – tak napůl. Hlavní postava Ellen Adamsová je evidentně jakýmsi zrcadlem samotné Hillary Clintonové. I ostatní postavy, ač se jinak jmenují, vám bezpochyby budou připomínat některé známé, ať už historické či současné politické osobnosti. Jak se také dozvíte od autorek v doslovu, předobraz skutečných osob, včetně jmen, přiznávají v postavách Betsy, prezidenta Witeheada a Ellenině dceři Katherine. A popisované události? Jsou zřejmě vymyšlené (aspoň doufám) a mají pravděpodobně fungovat jako jistá nápověda a varování. V každém případě jsou velmi znepokojivé a pro běžného občana (kteréhokoliv státu) trochu bezútěšné. Zvláště při vědomí, jak dobře musí Hillary Clintonová dané prostředí znát.

Není nijak překvapivé, že román Vláda teroru je psán stylem Louise Pennyové, což je fajn, pokud jste jejími příznivci, a to já jsem. Líbilo se mi, že si nemohla pomoct a zapracovala do příběhu něco málo z Three Pines, včetně některých postav. Zmiňuje se o Ruth, Myrně i o Gamachovi, a také o psech, které má evidentně ráda a v jejích knihách nikdy nesmějí chybět.

Louise dala příběhu onen charakter napínavého thrilleru a Hillary zas fakta. Fakta, která pro vás budou myslím až šokující, a zároveň informativní. Kromě světa politiky a jejích metodách vám také představuje těžkou a nebezpečnou práci investigativních reportérů a jejich zdrojů a zdůrazňuje důležitost svobody tisku a demokracie vůbec.

Hlavní myšlenkou románu ovšem podle mě je otázka postavení a síly žen, ať už v politice či v běžném životě. V tomto případě, zjednodušeně řečeno, svým důvtipem v podstatě přemohly všechny padouchy „pouhé“ dvě bystré a vnímavé ženy středního věku. Zdá se vám to jako přitažené za vlasy? Najdete toho asi trochu víc, co vám tak bude připadat, ale kniha má takový spád, že například to, kdy při svých cestách z Washingtonu, přes Německo, Írán, Omán, Pákistán, Rusko, Afghánistán, Palm Springs a Three Pines, zpět do Washingtonu, její hrdinové jedli, kdy spali, kdy se třeba umyli, převlékli, anebo kdy a kde si nabíjeli mobilní telefony, vám bude připadat vedlejší. Budete se těšit z perfektního a napínavého politického thrilleru, který se oběma dámám povedl i přesto, že tento formát byl pro ně vlastně debutem. Jsem si jistá, že se od této knihy neodtrhnete - i kdybyste chtěli.

Hodnocení: 80 %