Dědictví zmaru a krve

Byl to naprosto náhodný nákup. Neměla jsem žádná očekávání, a o to víc mě překvapilo, když přijela tahle parní lokomotiva a odvezla mě na jednu z nejkrásnějších knižních cest za poslední dobu. Od prvních stránek mě uchvátil především svět. Před čtením jsem narazila na přirovnání k Peaky Blinders, ale během čtení jsem měla úplně jiný pocit. Mně celý svět připomínal představu industriálního 19. století – plného páry, lokomotiv, železnice, vědy a magie. Právě tato kombinace dodává příběhu naprosto originální atmosféru. Velmi mě bavilo i rozdělení jednotlivých rodin a jejich zaměření. Každá z nich má své vlastní zájmy, ambice i přístup k vědě a magii, díky čemuž svět působí propracovaně a živě. Každou další kapitolou jsem měla chuť objevovat tenhle svět víc a víc. A pak je tu prolog. Ten mě zaujal hned od začátku. Nebudu prozrazovat detaily, ale byl to přesně ten typ úvodu, který vás vtáhne do příběhu a zůstane vám v hlavě. A ten závěr... Ten mě naprosto zdrtil. Nezbývá než trpělivě čekat na další díl.