Samotáři

Příběh o tom, že začít znovu se dá opravdu v každém věku. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny ve stylu "tehdy a teď", což postupně odhaluje pozadí Hubertova života a dává vše do souvislostí. Kdo si oblíbil např. Hendrika Groena, nebude zklamaný.

Hubert každý týden dceři do telefonu vypráví o přátelích a o všem, co spolu podnikli. Ve skutečnosti však celé dny prosedí doma s kocourem na klíně. Když má dcera nečekaně přijet na návštěvu, Hubert se zvedne z křesla a vyrazí do ulic hledat své nové přátele. Toto je kniha typu Muž jménem Ove. Kdo ji milujete, takhle by vás rozhodně neměla minout. Já s takovými knihami mám někdy problém, ale Samotáři si mě rozhodně získali. V příběhu najdete opravdu hodně vážných témat – rasismus, osamění, stáří, ale zároveň je odlehčený vtipem a vše tu má své místo. Moc se mi líbila hlavně historická linka, kdy se Hubert dostal do Anglie v 50. letech a život přistěhovalce tu nebyl snadný. On se však nikdy nevzdal a jeho cesta je rozhodně zajímavá. Současná linka už mi přišla dost na sílu, ale i tak mě bavila a čekalo mě nejedno překvapení. Knížka se četla úplně sama, je dobře napsaná, i když někomu by mohl vadit hovorový jazyk. Já jsem si čtení vážně užívala. V knize jsem kolikrát našla sebe i životní pravdy, zasáhla mě a několikrát i dojala. Na konec jsem brečela jako želva. Dejte Hubertovi šanci, protože i starý bručoun jako on má šanci na lepší život.

Po chvíli čtení mi kniha malinko připomínala knihu Muž jménem Ove. Starý pán Hubert, přes 80 let, žije sám, vypráví své dceři Rose o svých vymyšlených přátelích, aby si nemyslela, že je osamělý. A vzpomíná na svůj život přistěhovalce z Jamajky do vysněné Anglie v 50 letech 20 století. Do jeho samoty mu jednoho dne vpadne mladá žena Ashleigh se svou malou dcerkou Laylou. Nutně potřebuje pohlídat dceru a osloví souseda Huberta. Zprvu je z toho překvapený a mrzutý, vzpomíná, jaké to bylo se starat o své děti. Vymyslí spolu projekt pro osamělé samotáře. Samota je horší než rakovina…začnou tisknout letáky, založí skupinu na sociálních sítích, pořádají čaje pro skupinu lidí, kteří žijí sami a na ulici nikoho neosloví. Možná tak získají nové přátele. Je to citlivý, lidský román o několika postavách, které spojuje jedno téma a to samota. Jejich osudy se začnou propojovat v celek. Kniha střídá kapitola “tehdy” s kapitolou “teď “. Někdy stačí jen malá pozornost, aby druhému změnila život! Přestože se kniha dotýká vážných témat, nepůsobí depresivně. Naopak nabízí naději, humor a připomíná, že nikdy není pozdě otevřít se novým přátelstvím. Samotáři jsou knihou, která pohladí po duši a připomene, jak důležité je nebýt na život sám.