The Last Summer (poškozená)

Jsem velkým fanouškem příběhů o Popelce a jejich coveru. Tato kniha má ty správné ingredience a říz. Příběh o Svaté Kildě a exotické drsné kráse s fascinujícími mořskými ptáky a životním stylem budují příjemný čtenářský zážitek. A to je třeba, vedle dějové linky, která trochu pokulhává. A ten konec mě donutil snížit ještě o jednu hvězdičku, nechci spoilerovat, ale tohle se prostě čtenářům nedělá.-)

První díl ze série. Odvaha a cílevědomost mladé dívky v dobách, kdy se to nenosilo. Odehrává se v milovaném Skotsku

Některé knihy se mi líbí. Z dalších jsem nadšená. A jen pár z nich se stávají mojí srdcovkou. Tato kniha patří k nim. Příběh vypráví o skotském souostroví St. Kilda. O jeho nespoutané divoké krásné přírodě, o ptácích, kteří tam žijí, o obyvatelích, kteří tam žili a museli mít spoustu výjimečných vlastností a umění lézt po útesech a lovit ptáky, aby přežili. Na ostrov přijíždí hrabě se svým synem Sholtou. Seznamují se s dívkou Effie, která je okouzlí svým lezením po skalách i vědomostmi o ptácích. Hrabě je sběratel ptačích vajec. Stane se jejich průvodkyní. Sblížení Effie a Sholta na sebe nenechá čekat. V té době i schválí žádost ostrovanů o přesídlení na pevninu. Někteří se těší, další jsou smutný. St. Kilda je jediné, co znají. I pro Effie je to rána. Jenže není to tak jednoduché, lord a chudá dívka, zakázaná láska, do toho vstupuje muž, který vede ostrov a usiluje o dívku,..objeví se mrtvola…a na pevnině se opět nečekaně potkávají Effie a Sholta. Každý má své křivdy, každý má své tajné komnaty… Moc se mi líbil styl psaní autorky, jak celý příběh zamotala, krásné popisy přírody, chování postav, Skotsko. Od začátku do konce jsem si knihu užila. Trochu mi i připomínala knihu Kde zpívají raci, kterou miluju. Kniha má mít pokračování, už se nemůžu dočkat.

Letní HIT tohoto roku! Vůbec se nebojím tuto knihu takto označit. Pro milovnice historie značka ideál. Je vážně skvělá. Obsáhlá anotace slibuje neodolatelný milostný příběh pro fanoušky Bridgertonových a Panství Downton. Ale to co jsem dostala, bych ani ve snu nečekala. Ocitla jsem se v roce 1930 na St. Kildě, kde žije 36 lidí a žijí tady takhle sami už po celé generace. Vše si obstarávají tak nějak sami a jsou více méně soběstační a to co nemají jim 2x do roka dovezou na lodích. Neznají moderní svět a vůbec jim to nechybí. Moc ráda se přenáším do světů, které ještě nejsou poznamenané moderními věcmi. Je zajímavé vidět, jak lidi, kteří to neznají, tak jim to vůbec nechybí. Ale jak se říká: Na dobré se lehce zvyká. Karen Swan byla pro mě úplně neznámou autorkou, ještě jsem od ní nikdy nic nečetla, ale po tomhle románu se vše změnilo. Jsem moc ráda, že se jedná o sérii a my se dočkáme pokračování minimálně ještě dvou dílů. Neskutečně se těším, až mě autorka zase vtáhne do své fantazie a nechá naplno vyniknout svůj talent. Tenhle příběh se čte sám, těšila jsem se na každou stránku. Emoce se u mě střídaly jak na běžícím pásu, v jednu chvíli jsem se usmívala, užívala si popisy ptáků v druhé jsem se emočně rozložila a dokonce jsem i brečela a to tak, až mě to tížilo na srdci. Autorka vystihla pocit bezmoci, tak dokonale, v jednu chvíli sem myslela, že ten balvan, který mě tížil ani sama nesundám. Kdybych měla toto léto doporučit jen jeden jediný titul, byl by to tento! Moc se mi kniha líbila a všichni kdo váháte, tak se určitě nebojte a pusťte se do ní. Úžasný zážitek ze čtení zaručuji.

Příběh zakázané lásky – ona je divoká dívka z ostrova, na kterém není život snadný. On je lord, který může mít vše, co si zamane. Když se ti dva potkají, přeskočí jiskra. Jejich světy jsou však tak vzdálené, a to nejen na mapě. Bude láska silnější? Kniha, která svým názvem, obálkou i anotací láká k letnímu čtení. Já sama ráda v létě vyhledávám lehčí, romantické knihy, u kterých nemusím moc přemýšlet a dostanu milý příběh, který třeba i něčím zaujme. Tak tomu bylo i tentokrát. Moc se mi líbilo, jak autorka popsala ostrov, resp. souostroví Svaté Kildy. Je vidět, jakou si s tím dala práci a jak ji ostrov zaujal (i díky tomu, jak o něm píše v poznámce). Seznámí nás s jeho obyvateli, jejichž život rozhodně nebyl snadný. Byli po většinu roku odkázání sami na sebe, na to, co si ulovili a vypěstovali. Rozdíly mezi ostrovem a Skotskem jsou tu skvěle vylíčeny. Co kde bylo v roce 1930 důležité, jak to vnímali obyvatelé a jak peníze ovlivňují život. Když se však dostanu k romantické lince, tak za mě tedy ne. Příběhy typu, jak chudá holka ke štěstí přišla mi poslední dobou vůbec nesedí. V příběhu mi vadilo spousta věcí, nebudu konkrétní, abych nespoilerovala, ale bohužel, budu patřit tentokrát do menšiny, které se kniha díky tomu nelíbila. Věřím, že si kniha své fanoušky rozhodně najde (a spoustu si jich už našla), navíc v ní vidím jistou podobnost s velmi oblíbenou knihou Kde zpívají raci. U té jsem měla však stejné problémy, takže mé hodnocení není překvapivé.